Kdo ovládá tvůj život?

Dědeček už zase nemůže najít brýle. Hledal je snad všude – na nočním stolku, u televize i v kuchyni, ale nikde nic. A za žádnou cenu si nemůže vzpomenout, kde je nechal naposledy. 

V zoufalosti se otočí na vnuka: „Jakže se jmenuje ten Němec, co mi schovává věci?!“

„Alzheimer, dědečku,“ odpoví vnuk.

Kdo ovládá váš život?

Možná vám tahle otázka přijde zvláštní. Než automaticky odpovíte to první, co vás napadne, pojďme nad tím spolu chvíli popřemýšlet.

V polovině 20. století Julian Rotter popsal myšlenku tzv. místa kontroly (locus of control). Místo kontroly odpovídá vašemu vnímání odpovědi na otázku: „Věříte, že svoji budoucnost určujete vy sami, nebo vnější síly (ať už okolnosti, osud nebo druzí lidé)?“ Vaše místo kontroly tedy může být buď vnější nebo vnitřní. Člověk s vnitřním místem kontroly bude uvažovat asi takto: „Poslední dobou se mi nedaří v práci. Prožívám teď zrovna těžké období, ale je to na mně a musím ubrat někde jinde, abych se v práci zvládl víc soustředit. Když budu chtít, mám na to to změnit.“ Oproti tomu člověk s vnějším místem kontroly se na stejnou situaci bude dívat o dost jinak: „Poslední dobou se mi nedaří v práci. Prožívám teď těžké období – šéf je na mě teď přísnější a náplň práce se změnila, tohle neumím. A manželka mě v tom nepodpoří. Mám já to ale smůlu, že se to děje zrovna mně. Takhle mi možná sníží plat a já s tím nic nenadělám.“

Vidíte ten rozdíl? Na stejnou situaci je možné dívat se více pohledy, které se od sebe mohou diametrálně odlišovat. 

Vnitřní místo kontroly je charakteristické přijetím zodpovědnosti, ochotou riskovat a vlastím úsilím. Oproti tomu vnější místo kontroly je charakteristické spíše pocitem bezmoci, rezignací a doufáním ve změnu vnějších okolností.

Jeden moudrý muž (Henry Ford, Will Smith, Confucius, anebo možná někdo úplně jiný, ale moudrý byl určitě) kdysi řekl: „Ten, kdo říká ‚nemohu‘ i ten, kdo říká ‚mohu‘ mají obvykle pravdu oba.“ Co to znamená? Jak mohou mít pravdu oba, když každý říká něco úplně jiného? Pointa tohoto výroku spočívá v mindsetu. Pokud budu přesvědčený, že se současnou situací nemůžu vůbec nic dělat (vnější místo kontroly), obvykle na tom skutečně nic nezměním. Naopak budu-li přesvědčený, že na své situaci určitě můžu něco změnit (vnitřní místo kontroly), obvykle se mi to skutečně podaří.

Myšlenky ovlivňují emoce

Není to žádné kouzlo. Je to o nastavení mysli – naše myšlenky ovlivňují naše emoce. Emoce ovlivňují tělesné prožívání (včetně např. produkce hormonů). Tělesné prožívání ovlivňuje naše chování. Naše chování ovlivňuje naše myšlenky a tak to pokračuje pořád dokola. Říká se tomu bludný kruh lidské psychiky.

‍

‍

Přiblížím vám to na příkladu deprese. V depresi mě napadají samé smutné věci, vybavují se mi smutné vzpomínky a mám pocit, že všechno se pokazí (myšlenky). Cítím se smutně (emoce). Začnu plakat a tělo produkuje méně serotoninu a více kortizolu (tělesná reakce). Nemám sílu se zvednout z postele a jít něco dělat, zůstanu v posteli a schovám se pod peřinu (chování). Jak ležím pod peřinou a nic nedělám, přemýšlím o tom, že nic nemá cenu, nic nezvládám a nedostanu se z toho (myšlenky), cítím se ještě hůř než před chvílí a propadám zoufalství (emoce), …

Na vině mohou být třeba i hormony

Lidská mysl je zrádná, ale zároveň velmi mocná. Naše chování zdaleka není ovlivněno jen tím, co je na první pohled vidět – naším rozhodnutím. Velkou roli hrají různé tělesné procesy jako např. hormony. Při prožívání deprese se v našem těle vyplavuje zvýšená hladina kortizolu, který negativně ovlivňuje naše nálady i fyzický výkon, a bludný kruh se roztáčí.

Stejně tak to, jak se na věci dívám, je mnohem důležitější, než se zdá. Buď můžeme k životu zaujmout rezignovaný postoj, nebo přijmout menší či větší zodpovědnost za to, co se děje, a svým chováním věci měnit. Buď můžeme žít aktivně, nebo pasivně.

Životní styl a mindset v hlavních rolích

Teď už určitě vidíte, jak velkou roli v našich životech hraje náš životní styl. Někdo určitě řekne: „Mám rád svůj klid.“ A to je úplně v pohodě, nikdo vám ho brát nechce. Mluvím zde spíše o nastavení mysli a přijetí zodpovědnosti za svůj život. Pokud budu pasivní a rezignovaný, snadno spadnu do pasti role oběti a přestanu se měnit a rozvíjet. Nebo budu ochotný riskovat, občas si lidově řečeno “nabiju čumák”, ale budu růst a měnit sebe i své okolí.

Tento mindset má dokonce vliv i na prožívanou kvalitu života. Pokud budu pasivní a v mém životě se nebude nic měnit (nemluvím o vašich zvycích a chtěných rituálech, mluvím o komplexní pasivitě), budu prožívat i sníženou životní spokojenost. Jak to? To je přece hloupost ne? My lidé jsme velmi přizpůsobiví. A to i na úrovni mysli a produkce hormonů. Pokud stejnou situaci zažíváme opakovaně, náš mozek postupně produkuje méně a méně hormonu štěstí (říká se tomu hédonická adaptace). To je vidět například na užívání drog. Ta samá droga, která na poprvé navodila tak silný pocit štěstí, podesáté už tak silný prožitek nenavodí a po sté už možná pozitivního nepřinese vůbec nic. Naše mysl je stvořená tak, aby vyhledávala změny, které však nemusejí být velké. Zkuste třeba dnes jít z práce jinudy, zajděte do jiné restaurace než obvykle, vyzkoušejte nový koníček nebo přijměte v práci úkoly, které jste nikdy nedělali.

O dopadu životního stylu na náš život bych mohl mluvit ještě dlouho. Asi je vám jasné, který zaměstnanec v době krize bude propuštěn jako první – pasivní švestka, které nikdy neudělá nic nad rámec základních povinností, nebo aktivní kolega, který chce věci měnit? Jaký přístup vám pomůže překonat krizi ve vztahu – sedět na židli a ptát se „proč zrovna já?“, nebo snaha něco změnit? Svůj život máte ve svých rukou víc, než se na první pohled zdá. Pokud chcete něco změnit, zkuste občas úmyslně vypnout autopilota a aktivně změnit své myšlenky, chování či tělesné prožívání, ať už tím, že změníte svůj postoj k aktuální situaci (myšlenka), rozhodnete se k jasné akci (chování) nebo unavené tělo nakopnete k výkonu, který od něj očekáváte, aby mělo vše, co k němu potřebuje – základní živiny, vitamíny, minerály a vybalancované hormony. Nebuďte jen spolujezdcem, pevně uchopte volant a vydejte se vstříc výzvám, které vám život přináší.

‍

Tento článek vznikl na základě spolupráce s Terap.io.

‍

‍

‍